Rozhovor s Donnou Kato

Donnu Kato už roky obdivuji, dokonce jsem dělala odbornou korekturu českého překladu její knihy Šperky, módní a bytové doplňky z polymeru , kterou u nás vydalo nakladatelství Zoner Press…. ale udělat s ní rozhovor mi přišlo jako moc troufalé…. narozdíl od dvanáctileté Lucky Štruncové, která ho zvládla na jedničku… a s jejím dovolením si jej můžete zde přečíst i vy…. v originále ho najdete na stránkách Lucky.

Začalo to tak nevinně…..(ve zkratce:) Nedávno jsem našla DONNU na Facebooku, přidala jsem si ji do přátel a napsala jsem jí, že to co dělá je super, a poté mi nějak „přeskočilo“ a já ji požádala o rozhovor :-). Kupodivu ihned napsala že souhlasí….

Jak jste začínala s polymerovou hmotou?

V podstatě celý život jsem něco tvořila. Ša jsem na střední, abych se stala ilustrátorkou, ale nedokončila jsem ji a skončila ve filmovém businessu. Zatím co jsem byla u filmu, pokračovala jsem v kreslení a malovani a pomalu začínala vyrábět šperky pro film. Měla jsem svoji vlastni řadu šperků a výstavy, ale nějak to pro mne začalo byt nudné, tak jsem si otevřela obchod s korálky. Po třech letech jsem se rozhodla, ze chci ve svém životě dělat něco jiného a začala experimentovat s polymerovou hmotou. V té době se mi do ruky dostala kniha Nan Rocheové ‚The new clay‘ a tyhle dvě věci mne natolik zaujaly, ze jsem u polymerové hmoty zůstala až do teď.

Vždy nějaký čas preferuji jednu techniku, které se pak věnuji a setrvávám u ní. Většinou to začíná tim, že zkouším vyřešit nějaký problém. Musim říct, že nemám oblibenou techniku. Miluji výrobu válečků, transfery, stavěni tvarů, tvarovaní, ořezávání….

Máte i jiné koníčky?  

Mám! Koně jsou jedním z nich. Mám jich pět. Hudba je dalším, brnkám si na kytaru, když mám čas. Pletu – opět jen když mám čas. Ráda bych zasezačala kreslit a malovat, ale nemám na to čas!

Co se vám na polymeru líbí?

Líbí se mi, že je tak univerzalni – jednoduše umí víc, než jiná média s kterými jsem pracovala. Je stále zábavný, takže se nikdy nenudím!

Máte nějaké nesplněné sny?

Momentálně pracuji na svém velkém snu – webových stránkách www.CraftEdu.com. Víš, můj cíl je, abych umožnila umělcům, aby je jejich umění uživilo a CraftEdu má přesně ten potenciál.  

Očividně jste hodně zaneprázdněná, nudíte se někdy?

Lucie, já nemám čas se nudit!

Jste ve světě polymeru velmi populárni. Pociťujete nějak tuto slávu?

Jsem liberální demokrat! Takže v kontextu s americkou politikou, co pro me hodně znamená, je rovnoprávnost. Všichni jsme stejní. Nikdo není lepší, než ostatni. Raději bych, kdyby si lidé, kteří se na mne podívaji, pomysleli, že jsem dobrý člověk a ne někdo, koho mají obdivovat. Někdo, kdo může být dobrým přítelem. Nemám hvězdné manýry, nic to pro mne neznamená. Měla jsem štěstí, byla jsem na počátku polymerové éry a proto mne lidé znají a vědí, kdo jsem. Hvězdné manýry mohou být pouze marketingem a vytvářet slávu, která není zasloužená.

Chystáte novou knihu?

Ne, žadnou knihu nechystám. Veškeré své nové věci a návody teď budu dávat na CraftEdu!

Už jste někdy byla v ČR?

Ne, nebyla. Vím, že je to tam krásně. Plánuji tam učit příští rok.

A na konec: co vás dělá šťastnou?

Život. Prostě každé ráno vstát!

Moc děkuji Lucce za skvělý rozhovor, Veronice Strudy za pomoc s překladem a já se na Donnu těším v dubnu, protože jsem již přihlášená na její workshop v Plzni… reportáž poté najdete na stránkách….