Další společný den s mými vnoučátky…. a začali jsme hezky společnou přípravou snídaně….

Simík prostě musí dělat vše jako Áňa.

A jde mu to moc hezky.

Zasloužená snídanička.

Maliny nám dala Majka – ze zahrádky.

Malé malování před odchodem ven.

Milé setkání s loutkami Víti Marčíka mladšího.

Musím se vždy smát, jak moc se začíná podobat tatínkovi – myslím tím Víťu samozřejmě 🙂

Ani jsme netušili, že probíhá pouliční divadelní slavnost Otakar na kostkách.

A samozřejmě i oblíbené trhy s ještě oblíbenějším králíčkem.

Něco jsme nakoupili a ještě se šli projít.

Náměstí s kašnou to jistí.

Tady to prostě máme rádi.

Anička jako Libuše věští z koule….

Já si také chvíli hrála s touhle fotokoulí.

Lituji, že tahle socha je jen součástí výstavy Umění ve městě… moc jí to na náměstí sluší.

A slušelo to u ní i mým skřítkům – Anička přesvědčila Simíka, že se nemá koníka bát.

Mají spolu opravdu moc hezký vztah už teď…

Na trhu jsme koupili za dvacku kytičku…

Anička ji naaranžovala do mé lahvičkové vázičky.

A pak jsme si hráli s modelínou.

Vyráběli jsme šnečky a šlo ti i Simíkovi. Vtipné je, že jsem to Simíkovi nabízela již v týdnu, ale nechtěl…

Ale když to začala dělat Áňa, tak se hned hlásil, že bude taky dělat šneky.

Za dvacku jsme na trhu koupili také tyhle bubáčky. Musela jsem hned jednoho opravit.

A opět malování na obličeje i jinam… Anička ze mne udělala kočičku.

A přála si namalovat želvičku – použila jsem vlastní knížku Malování na obličeje 🙂

A tohle mi Anička namalovala na památku do deníčků apod.

A já jí za to naučila motat sushi, které jí moc chutná.

Ještě jsem pekla a promazávala korpusy na dva dorty, ale to vám ukáži až v dalším vlogu…