Poslední celý den s Aničkou. Opět plno emocí, povídání a smíchu. Ona je prostě malá nabíječka pozitivní energie a myslím, že to máme vzájemné.

Dopoledne jsme strávily na hřišti v parku Folimanka.

Rostou tam tyhle stromy, kdo ví co jsou zač?

Ano, jsou to jedlé kaštany, ale ty co jsou popadané na zemi, ještě nejsou zralé…

Dozvíte se, proč tuhle sochu má dcera přejmenovala na naši pramáti 🙂

A proč si Anička říká plameňák.

K obědu si přála těstoviny.

A po obědě se jí už ven nechtělo, bohužel dostala rýmu, ale naštěstí jen tu… a tak jsme si zase hrály s kolečky…

Ale také s tvary…

S těmi poprvé intenzivně a fakt jí to bavilo…  a šlo 🙂

A opět rozmývací pastelky v akci.

Pomohla mi s květinami.

K večeři opět těstoviny (jí prostě neumím uvařit jednu a půl porce) a u ní mne opravdu dostala… poslala mne spát napřed…

protože ona musela uklidit ten binec (který sama udělala), aby se teta Domi a maminka nezlobily…

Je to moje láska…