Dnes byla poslední noc, kdy jsem spala spolu s Aničkou, protože odpoledne přijela její maminka s bráškou a já jsem jim tu poctu přenechala…

Jako by to i ona tušila, tak jsme si ráno pohrály společně v posteli a bylo to super.

Dopoledne jsme vyráběly triko jako měla Koko 🙂

Použité jsou barevné nažehlovací fólie.

K obědu květákové placičky a hranolky – dělané nasucho v horkovzdušné fritéze Delimano. 

A ke svačince jsme uvařily s Aničkou tapiokový puding podle Šona.

Míchali jsme podle tradice – hůlkami a myslím, že se nám povedl.

Tak jsem ho poslala do sobotního Deníku 🙂  Jako ten recept, nikoli člověka…

A pak přijela Hanka se Simíkem… u něj ještě víc žasnu jak roste, je mu právě deset měsíců a je to kus chlapa…

Leze po čtyřech, postaví se u nábytku a kolem něj umí ťapat a dokonce se prý umí i pustit a tak deset sekund sám postojí… ale hlavně je to stejně veselé a pohodové sluníčko jako Anička…

Je radost mít taková úžasná vnoučátka a já denně děkuji vesmíru a jejich rodičům 🙂