Byli jsme na Gastrofestu, už jsme chtěli odejít, když nám nějaká hosteska věnovala poukaz na ochutnávku chabotů. Můj přítel prohlásil, že to musíme, že o nich slyšel, a je to opravdu dobrota. Já jsem už  nechtěla, protože jsem si říkala, že to určitě nebude vegan… možná proto, že jsem nejdřív slyšela chobot, než mne hosteska opravila a utvrdila v tom, že se jedná o chabot.

Našli jsme stánek s chaboty. Prý mají i vegan verzi. Zajásala jsem. Ale když jsem si poručila, že do nich chci koriandr, tak paní mi sdělila, že to nejde…. Co by nešlo? Koriandr je bylina, to bude vegan… nedala si říct.

Tak jsem alespoň zjišťovala, odkud ten recept pochází. Prý z malého státu na severu Severní Ameriky. Jako myslíte z Aljašky? Zajímala jsem se. Ne, to ne… je to malý stát o kterým nikdo moc neví, ale chaboty jsou jejich národní jídlo….

Vrátila mi nazpět dvě velké stříbrné mince s hodnotou šedesát a prý nám jídlo donese ke stolu…  Zarazila mne nominální hodnota, ale paní od chabotů mi řekla pouze, že peníze jako peníze…

A pak jsem se probudila…. často mám takové barevné a hodně podrobné sny a občas si je pamatuji, pokud je po probuzení hned vyprávím dál, což jsem dnes udělala… protože bylo čtvrt na deset a nebylo mi hloupé, že kvůli tomu Martina vzbudím 😊

A on prohásil, že když už víme o chabotech, tak by byla chyba je neochutnat. A tudíž jsme k snídani měli chaboty.

Těsto tentokrát koupené v Lidlu… ale příště zkusím domácí chabotí těsto.

Protože se do nich nehodí koriandr, tak jsem pochopili, že to asi bylo nasladko. Protože jinak se hodí koriandr všude. A tak jsem zabalila sladkou pomazánku (Spekkulátins krém také z Lidlu) a čokofloky.

Pěkně zarolovat a upéct.

Byla to skvělá chabotí snídaně.

Dodatečně jsem vygooglila, že Chabot existuje – jedná se buď o hokejistu nebo o francouzskou vinařskou rodinu…. 😊 a teď myslím vzniká historie třetího chabotu – speciálních plněných chabotů 😊

Jak to máte se sny vy?? Chodíte do postele jako do kina?