Když začala chodit Dominika na osmiletý gympl, koupili jsme jí kvalitní židli k psacímu stolu. Bohužel potah dlouho nevydržel čistý a tak jsem se koncem roku 2012 rozhodla židli potáhnout. Také jsem o tom napsala, protože mi přišlo, že by to mohlo inspirovat.

No a po pěti letech, kdy jsem stejně ani jednou potah nesundala a nevyprala (ano, přiznávám se bez mučení), jsem se rozhodla rovnou židli nově potáhnout, protože Dominice bylo 18 let a ten dětinský potah trošku neladil…..

Látky už jsem měla koupené delší dobu, jen ten čas na to nějak nebyl.

Tentokrát jsem se rozhodla sedák potáhnout natvrdo – tj. přisponkovat.  Stejně jsem zjistila, že na rozmontování a praní nedošlo…. a kdyby něco – látky mám dost, tak to mohu případně potáhnout znovu.

Práce se sponkovačkou je hračka – mmch. koupila jsem ji tuším před dvěma lety v Tchibo 🙂

Spodek hotov. Opěradlo odmontovat nejde, nebo jsem prostě nepřišla na způsob jak a tak jsem opět použila systém z minula – s tím, že jsem měla méně práce se střihem – sundala jsem původní, odstřihla gumičku a namalovala s přídavkem.

A podle odstřižené gumy jsem odměřila novou.

No a pak chvilka u šicího stroje a oblíbený entl steh.

a pak nasadit na opěradlo – opět zastrkáno pomocí jídelního nože….

Ráda dávám věcem nový život, pokud stále dobře slouží….  jsem zvědavá, zda někdy dojde i na přeměnu číslo 3 🙂

Ale dvojka se také povedla, co myslíte??