Při cestování jsem si uvědomila, jak jinak vnímám cizí města. Jak se snažím všímat detailů, domů, zeleně, soch….  A zjistila jsem, že tohle ve svém městě nedělám. Že jej vlastně jen proplouvám a nevnímám detaily. 

Hodně jsem si to uvědomila předloni v kině, na filmu Pojedeme k moři, který natočil Jirka Mádl u nás (a vlastně i u sebe) v Budějicích.  Nádherné detaily centra Budějovic a já si nebyla schopná uvědomit, kde to přesně je…. Poznala jsem dobře jen sídliště Máj, které jsem díky nekonečným procházkám s kočárkem měla opravdu obšlapané…

A protože chystám Polymerový Kemp a chci účastnicím, které přijedou z celé republiky, ukázat naše krásné město, tak jsem se v neděli kolem poledního vypravila do centra a snažila se jej vnímat jako turista. Dokonce jsem zašla do Informačního centra na náměstí a vyzvedla si mapu a seznam soch, které jsou v Budějicích nyní v rámci projektu Umění ve městě rozmístěné. Výstava Umění ve městě se koná již po osmé a vždy je zajímavým zpestřením města.

Chodila jsem po městě, fotila jsem si zajímavé budovy a všímala si. To je asi nejdůležitější – vnímala jsem domy, zajímavé detaily apod. A rozhodla jsem se, vydat se prostřednictvím agentury Kultur-Kontakt na některou prohlídek městem, které pořádají.

Zkuste i vy jednou vypnout mobil, vzít si foťák a cítit se jako japonský turista, kterého právě vysadili ve vašem městě. Prostudujte si mapu centra a možná zjistíte, že jsou v něm i uličky, které vůbec neznáte. Projděte si je a všímejte si detailů.

Možná dospějte ke stejnému zjištění jako já – že bydlíte v krásném místě a vlastně jste stále jako na dovolené J

Více fotografií z mé procházky s komentáři ohledně výstavy Umění ve městě najdete na FB.