Nevím jak to máte vy, ale já když měním barevnost místností, tak to musí ladit všechno, do detailu…. A tudíž jsem pak postavená před problém – některé oblíbené předměty, které nechci vyhodit, musím prostě „doladit“.

Dnešní proměnu jsme si vzaly na starost s mojí dcerou Dominikou – já předělávala skříňku na WC a ona stoličku…  myslím, že výsledek je v obou případech super a staré věci mohou sloužit vesele dál…..

Dominika si vzala na starost židličku do koupelny. Je praktická – můžete na ní odložit oblečení, když jdete do sprchy. Původní dekor jsem dělala kdysi do knížky Bytové dekorace – přes šablonu jsem nanášela akrylovou barvu. Protože to je již více jak deset let.

I původní barva na sedátku byla hodně popraskaná.

 Jak první se musel dekor osmirkovat. I zbytek židličky jsme lehce vyhladily. Na závěr se vše vyčistilo čističem na dřevo. Dekor není nutné osmirkovat úplně, jen nesmí vystupovat z povrchu.

Celou stoličku bylo nutné nejdříve přebarvit akrylovou barvou – můžete použít štětec, ale snadněji to jde houbičkou.

Žlutou páskou si oblepte nohy, alespoň v horní části u desky, aby se nezašpinily při natírání.

 Po zaschnutí akrylové barvy si připravte decopatch papír a lepidlo. O technice decopatch se můžete dočíst také zde.  Tentokrát ale Dominika netrhala papír na kousky, protože motiv vyloženě vyzýval ke stříhání… nastříhala si tudíž jednotlivé vzory na různě velké kusy.  Pomocí lepidla na decoupage je lepila s malými rozestupy, vlastně vytvářela takovou mozaiku.  Postupně takto polepila celou stoličku. Po zaschnutí lepidla pro jistotu ještě nalakováno lakem ve spray Odif.  To proto, že židlička bude v koupelně, kde je bude vystavená i případným kapkám vody, tak aby to přežila bez problémů….  jinak by to nebylo nutné.  A ještě kompletní pohled… myslím, že zapadla úžasně. Na mne čekala skříňka na WC. Kdysi jsme ji koupili na výstavě ve Frankfurtu. Už má něco odslouženo a tak si nový kabátek zasloužila.

Dekorovat papíry decopatch jsem se rozhodla pouze čela šuplíků. Ty z nich, kam jsem plánovala lepit papíry s většími bílými místy jsem lehce přetřela bílou barvou…

Nakonec se ukázalo, že to bylo zbytečné, papíry decopatch narozdíl od ubrousků, kryjí celkem dobře a dřevo bylo dost světlé.

 Vybrala jsem pět různých motivů v černobílé variantě. Opět jsem netrhala, ale využila vzor kompletní. Na rub papíru jsem si měkkou tužkou naznačila „střih“ – na krajích jsem přidala cca 1 cm. Vystřihla jsem přesně otvor na otevírání a sestřihla šikmo rohy, abych nemusela v rozích lepit přes sebe. Pokud vzor nevyšel, nastavovala jsem. Lepení je stále stejné – lehce lepidlem natřít předmět, přiložit decopatch papír a štětcem uhlazovat zvrchu.  Spodní vrstva musí být opravdu tenká a dobře rozetřená. Jedině tak se vyhnete vzduchovým bublinkám….

Skříňku jsem nejdříve natřela naředěnou černou barvou – ředila jsem vodou….

 

 Po zaschnutí jsem vybrousila jemným smirkem. Na vrchní nátěr jsem si připravila černou akrylovou barvu a opět místo štětce houbičku.

Stačil jen jeden nátěr, černá kryla moc dobře…

Po zaschnutí opět přelakováno lakem ve spray.

 Po zkušenostech z předchozího používání jsem na dno skříňky nalepila gelové „nožičky“, aby skříňka nenatahovala vlhkost z případného vytírání…. Aniž bych to plánovala, skřínka přesně zapadla na své místo, jako by tam bylo vytvořeno přímo pro ni. No uznejte, že lepší místo pro ní být nemohlo….

Možná vás zajímá k čemu skříňka na WC slouží…. myslím, že ženám je to jasné… no a pro ty ostatní pootevíráme jednu zásuvku….  :-))

 

PS. A jak řešíte ukládání potřebností na WC vy???