Den přesunu…. poslední ráno v Budějkách.

Když spí, jsou ještě větší slaďouši.

Někdy je ráno vydržím pozorovat dlouhé minuty.

Vyloupli jsme odlitek ručiček, který jsme dělali včera. Ještě musíme vychytat, aby se nedotýkal vždy ten jeden dna nádoby – viz ta ploška. Ale jinak dle mého se to povedlo moc.

Sobotní dopoledne patřilo pohádce.

Tentokrát Bajky od divadla Studna.

Paní byla skvělá, dokonce mne vtáhla do hry… to se ale o mne Simík bál a nechtěl sedět pak tak blízko.

Tak jsme si spolu sedli trošku bokem a byl spokojený.

Doma dovybarvené vymalovánky z VlnoLamy.

A pak rychle sbalit a vyrážíme na cestu…. čeká nás 223km. Simík to prospal téměř celé, Aničce se nedařilo usnout, ale nakonec také chvíli spala…

A jsme v cíli. U nich doma. A tohle jsou jejich prasata mangalice a pět malých selátek.

Simík bude jako táta – jezdit na traktoru.

Zahráli jsme si hru.

Králíci moravští modří.

Ferda a Jack.

Malá kozopaska.

Můj synek a dvě z jeho krav, které jsou březí a na jaře by se měla narodit telátka.

A druhý den fičím do Opavy. Čeká mne pětihodinová cesta lemovaná semafory.

Ale šťastně jsem dorazila i s cuketami od mého synka. A pokud vás zajímá co z nich uvařím, tak mne nezapomeňte sledovat tady i na YouTube, protože pro vás chystám vlog přímo o vaření v Opavě.

„Můj“ pokojíček v ateliéru připraven a týden s holkama může začít…