Týden s Aničkou končí…. zase jsme si ho společně opravdu užili…. a já se těším na příště….

trošku jsem pokročila v mém novém kávovém divnobličeji – jen váhám, zda mi tam nechybí čárka… a určitě ho ještě trošku dodělám….

Jsem moc ráda,

že Aničku nadchla hra na ukulele… a že si dokonce vymýšlí své vlastní písničky…

že jí chutnaly vafle i když se mi úplně nepovedly…

že jsme stihly nalakovat nehty, protože si to moc přála

upéct muffiny pro děti do školky

namalovat ukulele na obličej aneb další splněné přání….

že mi rozkvetl hyacint…

a že jsem si mohla pomuchlat v Praze i Simíka… to byl bonus nad bonusy 🙂

Jsem prostě ráda, že je mám….