Nový týden pro mne začal trošku v napětí… čekání na výsledky je vždy nepříjemné… ale ty až zítra…. dnes jsem měla před sebou své první měření zraku v životě…

Protože mne poslední dobou už večer při čtení bolely oči od věčného doostřování, rozhodla jsem se, že si konečně zajdu nechat změřit oči…

A dopadlo to podle očekávání – na dálku vidím stále dobře, ale na blízko již musím mít brýle. Sice žádné silné, tuším 3/4 a jedno a 1 dioptrie na druhém, ale prostě musím těm mým očím pomoci…. a pak začalo vybírání obrouček… řeknu vám, kdyby tam měli jen jedny, ale takhle.. úplně jsem zapomněla, že jsou to brýle jen na čtení a vybírala a vybírala…

Nakonec to vyhrály ty horní – nechala jsem si ještě do nich ztenčit skla a dát k nim takový ten filtr proti modrému sklu. A protože jsem dostala slevový kupón, tak jsem se rozhodla hned ho proměnit za další brýle – ty už byly téměř zdarma. To jsou ty spodní a ty budu nosit v kabelce a prostě budou takové „tahací“.

Brýle budou hotové první únorový týden a do té doby budu prostě stále doostřovat..

K obědu a vlastně i k večeři (nakonec to byly dvě porce) jsem si udělala svůj oblíbený pochoutkový salát. Recept na něj už tady u mne najdete…. tentokrát použité párky od Luntera – pikantní zauzené.

Pošťák mi přinesl či spíš znovudoručil dopis od paní Jany z Krnova. Moc moc moc děkuji, andílci jsou úžasní.

A tady je má denní dávka malování a kreslení. Vyzkoušela jsem kreslící gumu…

K večeru jsem odjela do Krumlova, protože Martin chce být se mnou při tom, až se dozvím výsledky…. a tak jsme si ještě večer zahráli, abych ze sebe shodila to napětí…

Mějte se moc hezky