Dnes jsem se celý den pokoušela zahánět hloupé obavy ze zítřka… je to sice poslední chemoška, ale nejspíš se dozvím výsledky…. a znáte to, i když si říkáte stále dokola, že to bude dobré, tak zadní našeptávač nikdy nespí….  ale jde přehlušit… u mne nejvíc tvořivou prací…

Ráno jsem si zajela do nemocnice na odběry krve, abych tam zítra nemusela hodinu čekat na výsledky.

Opět jsem obdivovala nemocniční zahradu, která je každý měsíc jiná 🙂

Doma jsem poctivě čerpala vitamín D a melatonin a poslouchala Hanku Ondruškovou – typologiii osobností.

Poté jsem dodělala konečně konvičku a také jsem přidělala květináček z kelímku od zmrzliny… prostoje prostě nesmí být.

K obědu jsem si udělala šťouchané brambory a ohřála si k nim Martinovo skvělé kavkazské nekuře. 

Hrála jsem si s aranží, protože tenhle recept najdete o víkendu v jihočeských Denících a také v mé nové kuchařce.

A když už mám květináček, tak jsem šla přesazovat.

A tady jsou dvě moje nové krasavice. Ta tři avokáda chci zaplétat… a jak je pěstuji se můžete podívat tady. 

A takhle vypadá teď moje ložnicové okno.

A protože našeptávač stále provokoval, tak jsem ještě domalovala dva kamínky, které zítra někde umístím v nemocničním parku.

Tak mi držte palce, protože vy vlastně tenhle vlog čtete už dnes, kdy já jsem v nemocnici a kape do mne poslední dávka… .