Původně jsem se obávala, aby dny s Ani nebyly jeden jako druhý…. ale to byly naprosto zbytečné obavy…. s ní se člověk nenudí a kolik toho denně nového vyzkouší a napovídá….

Ráno začalo ovesnou kaší.

Poté dvoukilometrovou procházkou do centra a okolí…. holuby, vrány, havrani a jiné ptactvo… 🙂

Ale hlavně máme nůžky co stříhají…. a Ani to začalo bavit.

Další zábava bylo pečivo z modelíny Jumping Clay…. vyvalovala jsem ji alespoň desetkrát a pochopila skvěle princip – prostě hra na jako a nakonec se modelína vrátí do sáčku.

Pustila jsem se do výroby sukýnky – Ani si vybrala tohle moje triko…

Bylo to snadné – spodní pruh plus úplet z jiného trika.

Nakonec jsem ještě pas zahnula a dala tam šňůrku…

Rychlovka k obědu – bramborové placky se zeleninou a uzeným tofu.

A pak znovu vyrážíme ven – provětrat sukýnku a užít si možná posledního hezkého dne.

A taky sehnat časopis s Bingem 🙂

To bylo radosti na starém bělidle 🙂 I když tady se soustředí, aby správně držela selfie tyč, ona je fakt zodpovědná.

A než dorazil Martin, tak jsme se ještě pustily do pečení štrůdlíku.

Šlo jí to bezvadně. Je vidět, že jí rodiče často zapojují do těchto činností.

Sama zamotala, potřela a posypala mandličkama.

A bibi jen upekla a těší se na snídani.

Vybarvování časopisu – a já zjistila, že existuje i nějaký Charlie 🙂

A protože jsem včera zjistila, že chodit umí, tak jsme dnes nechali kočárek úplně doma a nakonec ušla za celý den skoro 5 km – tedy já myslím, že to bylo i o chlup více, protože někde si dělala kolečka a holuby na náměstí jsme s ní taky nehonila 🙂

Tak z ní mám další radost, protože já považuji chůzi za nejpřirozenější sport 🙂