Byť můj seznam, co vše chci do vánoc udělat, dostává značné trhliny, tak se opravdu nenudím. Ale tím si nestěžuji. Protože já jsem šťastná jako blecha, že ji tu u sebe mám a mohu se jí věnovat. Je úžasné pozorovat, jak každý den získává novou zkušenost nebo se naučí nové slovo….

Dnes jsme si udělaly pidivýlet do Krumlova. Hlavní cíl byla morčata velké A. Anička se naučila kromě jiného jejich jména – Fifi a Týna.

K obědu jsem uvařila brambory ve slupce, syrový květák naložila s cibulí do oleje a grilovacího koření a touto směsí jsme pak potřely i uvařené, oloupané a na silné plátky nakrájené bramobry…. a šup do trouby.

Malá Anička opět musela pomáhat… a já ji nechávám moc ráda.

Takhle to vypadalo, když to šlo do trouby… a jak to zurčelo a prskalo a vonělo to uvidíte ve videu… tedy tu vůni si zatím musíte představit.

Protože Martin umyl okna, tak jsem mu je zadělala 🙂 Obrázky jsme řezali před dvěma lety na plotru a jsou zalaminované.

Na sklo jsem je přidělala malými tečkami tavné pistole.

Oběd byl skvělý, všechny tři jsme ho snědly úplně bezezbytku.

Procházku Krumlovem jsme začaly v Klášterech – tam je takovýto betlém.

Anička měla skvělé mimikry.

Stromeček a betlém na hlavním náměstí jsem zapomněla vyfotit, ale najdete ho ve vlogu…

Obě Aničky to zvládly pěšky bez frflání 🙂

Doma nás čekalo už hotové perníkové těsto. Trošku jsem experimentovala a nic moc….

Pro mne bylo nejdůležitější, že to Aničku bavilo.. tyhle perníčky budou jen a jen její…

I zdobení ji chytlo….

A byla opravdu šikovná.

Tohle jsou její perníčky, z 90% je dělala sama….

A já jsem večer věnovala tomuto věšáku na dětské bundy… jak mi to jde uvidíte v samostatném videu, tady jen taková ochutnávka…

A také jsem upekla další druh – vanilkové rohlíčky…