Psala jsem článek pro jihočeský Deník o tom, jak se dívám na roušky coby módní doplněk. A tak jsem si řekla, že o tom napíši i vám, čtenářům mých stránek.

Když jsem tuto fotku dala na svůj FB, začali jste mi posílat fotky, jak ladíte vy… bylo jich nakonec tolik, že jsem se rozhodla je dát do tohoto malého videa…..

Posedlostí barevného kombinování a slaďování oblečení a šperků jsem byla vždycky a když mi současná doba do cesty přinesla roušky, věděla jsem hned od začátku, že mi nebude stačit jen jedna. A začala jsem nad rouškami přemýšlet zároveň i jako nad módním doplňkem. Velkou výhodu mají ženy, které doma šijí, protože pak je snadné si ze zbytku látky, kterou použili na sukni, došít roušku. Pokud ale máte svůj oblíbený kousek, který jste nešili, tak jako já svetřík ze StreetOne, tak musíte experimentovat. Třeba si vzor obkreslit na látku nebo si vyrobit podle vzoru přímo šablonu a vzorovanou látku si prostě namalovat pomocí textilních barev.

Na látku se dá i malovat textilními fixami, čehož jsem využila při výrobě roušek pro natáčení pořadu, protože již druhý měsíc natáčíme pořady s rouškami na ústech. A tak jsem nejen pro sebe, ale i pro kolegu Petra Rychlého namalovala na roušky ptáka Loskutáka. Malování samotné je skvělý relax a nezabere vlastně moc času, pokud víte, co chcete malovat. Obrázek vytištěný a položený pod látku dobře prosvítá. A pokud máte hustší látku, tak existují i přenosové tužky na textil, díky kterým si vyrobíte vlastně takovou omalovánu.

Dalším mým sladěným kouskem je dlouhá sukně a rouška k ní ladící. Tam jsem zase využila toho, že jsem si vloni pořídila šaty, které mi ale nahoře moc neseděly. Tak jsem je rozstříhla, do pasu si všila pružný úplet a ze zbytku si ušila roušku a ještě zbylo dost úpletu na čepičku pro mojí vnučku.

Fantazii se prostě meze nekladou. Jediné co jsem se bála bylo, že se namalované vzory vyperou, když musím roušky vyvařovat. Nicméně jsem zjistila, že výrobci se prostě jen jistí a možná je to i tím, že při vyvařování vlastně rouškami mechanicky nepohybujete, tak jako to je v pračce a nepřidáváte tam žádný drastický prací prostředek. Tudíž jsem byla velice mile překvapená, že klasické vyvařování roušek v hrnci všechny mé dekorované roušky v pohodě zvládly.

A protože nás čeká asi ještě nějaký čas nošení roušek, tak myslím, že trocha té marnivosti je třeba, abychom to přežily bez ztráty pozitivní nálady. Stejně tak, jako ladíme k oblečení kabelku, můžeme přeci ladit i roušku. Sice si přeji, aby povinné nošení roušek nebylo moc dlouho, ale na druhou stranu bych ráda, aby se roušky staly normální ve chvílích, kdy začnete mít rýmu či kašel a prostě musíte mezi lidi. Protože to mne dřív hodně rozčilovalo, jak lidi prskali a pak se valila vlna chřipek. A když ta rouška bude ženám slušet, tak ji budou nosit o to raději a myslím, že nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že ženy jsou tím krkem a často ovlivňují postoje celých rodin.

Mějte se rádi a ať vám to dámy sluší i s rouškou. A kdo ji ještě nešil, tak tady najdete vše potřebné. 

a takhle to vypadalo v tisku 🙂