Jsem zrozena ve znamení vah a kdo mne zná, ví že u mne to znamená, že jsem posedla vyvažováním ve smyslu vylaďování, slaďováním…. a u roušek, které jsou teď středobodem mých dní, se to stalo také. A tak, když jsem věděla, že jedu natáčet Loskutáka a budeme točit v rouškách, tak jsem nejdřív vyrobila roušky pro celý štáb a pak ještě speciální pro naši Tiborku a pro Petra…. slušela mu a měl z ní radost….  ale o ní až příště.

Nicméně já se rozhodla, že budu natáčet v úžasném kabátku a šatech Street One, ale neměla jsem k nim vhodnou látku na roušku a tak jsem se rozhodla, že si ji prostě vyrobím…..

Kabátek jsem si vyfotila (1), poté z fotky udělala negativ (2), snížila barevnou hloubku (3) a vytiskla.

Vystříhala jsem všechny tmavé části malými nůžtičkami.

Připravila jsem si pevnou černou bavlněnou látku a bílou textilní barvu.

Pomocí houbičky na nádobí jsem nanášela bílou barvu přes papírovou šablonu. Ta nemá sice žádnou trvanlivost, vydrží vám na jedno, max. dvě použití, ale já žádné další neplánovala, proto jsem použila obyčejný papír. Pro víc použití jsou samozřejmě lepší plastové šablony.

Postupně pokryjte kompletně celou šablonu.

Sundejte a nechte důkladně zaschnout.

Poté zažehlíte – z rubu přímo nebo z líce přes pečicí papír.

Nastřihnete si roušku – horní a spodní stranu – střih si můžete stáhnout ZDE. 

Vrchní s vnitřní část sešijete po obloukové straně.

Na vrchní straně si gelovým perem na textil nebo fixou na textil udělám značku tam, kde je nos.

Sešité díly dám lícem k sobě a sešiji boční strany s lehkým odšitím růžků

Protože už mi došly gumičky, rozstříhávám trička na cca 2 cm široké pásky a z nich dělám poutka za uši.

Ty zašiji do bočních částí.

A u této roušky ještě vychytávka pod brýle – našitý tunýlek a vložený nerezový drátek.

Tady ještě v detailu.

A rouška je hotová a připravena vyrazit na natáčení.

Ladí myslím dokonale – najdete ji???

Překvapilo mne, že i když jsem nijak moc neproměřovala velikost při přenosu fotky na papír, sedl ten vzor úplně dokonale.

Takhle nám to s Petrem ladilo při natáčení, které probíhalo venku, byť bylo pouhých 8 st. A proto jsem si nechala kabát. Tedy já si ho nechtěla nechat, ale pan režisér trval na tom, že si nevezme na svědomí, že nastydnu. Díl, kde budu vyrábět šumivé bomby uvidíte v Loskutákovi v sobotu 4. 4. 2020.

A protože mi bylo líto neukázat tuhle sladěnost více, vyrazily jsme na procházku v bezpečné vzdálenosti s kamarádkou fotografkou Vladěnou Broukalovou.

Být sama na Plášťovém mostě v Českém Krumlově je zážitek. A to jsme tam byly celkem dlouho a opravdu ani noha. Pro ty, kdo toto místo znají, tak vědí, že dříve to tu bylo v obležení turistů stále.

Myslím si, že udělat si z roušky módní doplněk není nic špatného. Líbí se mi, že stejně to pojala například má oblíbená slovenská prezidentka. A mluvila jsem o tom také ve Snídani s Novou. Návod na šití a střih najdete TADY.

 

Sladěných roušek mám více a ještě vám o nich určitě napíšu, protože když už jsme s Vlaďkou vyrazily fotit, nezůstalo u jednoho modelu…..