Ateliér byl mým snem… Před více jak pěti lety se mi splnil. Nicméně jsem to nedokázala dotáhnout do konce. Celkem dlouho jsem v něm částečně fungovala mezi krabicemi.
Ano, neděste se, tohle byla moje realita.
Nicméně i v tomto chaosu jsem zvládala tvořit. Ale pak mi nějak došla trpělivost. A taky díky tomu, že se uvolnil Domči pokoj, protože odešla studovat do Prahy.
Vystěhovala jsem vše do něj a nechala si vyrobit regály.
To bylo radosti, když regály byly na svém místě.
A pak pomalu začít třídit. To byla věc nelehká. Ale nakonec se myslím podařila.
V Ikea jsem koupila průhledné krabice. Jsou opravdu praktické – na první pohled vidím, co v nich je.
A štítek z tabulové fólie popsaný křídovým fixem (je to popisovač na venkovní tabule, takže se jen vodou a dotekem nesmyje) mi orientaci ještě víc zjednodušuje.
Postupně jsem obsadila kompletně prostor nových regálů.
Přerovnala jsem i stávající a taky původní krabice přerovnala a pořádně nadepsala.
Tím ale práce na ateliéru nekončila….
Do rohu místnosti přibyla ještě skříňka z Ikea.
Hledala jsem do čeho uskladnit šablony, kterých mám mnoho. Až jsem si jednou objednala pizzu a nápad byl tu. Ze stejné provozovny jsem si koupila dalších pět prázdných krabic.
Šablony mám skvěle roztřízené, a protože mám občas víc štěstí než rozumu, tak se ty krabice přesně vešly do skříňky z Ikea… na milimetr.
Tento víkend jsme ještě dodělali poličky. Respektive já řekla kam, a Martin se chopil vrtačky.
Šikmou stěnu zdobí dva obrazy, které malovala tužkou má dcera, když jí bylo patnáct. Je fakt šikovná.
Užívám si volného prostoru a snažím se udržet maximálně pořádek. Asi stárnu 🙂
Díky přerovnání všech krabic jsem třeba zjistila, že jsem majitelkou třinácti nůžek 🙂
Užívám si volné pracovní plochy a pokud netvořím či něco nevyrábím, snažím se ji udržovat prázdnou….
Je mi tady teď opravdu hezky…. a ráda bych se o to podělila i s vámi… jak? Uvidíte, zkusím vám o tom natočit video….. Zatím se loučím pohledem na sněhuláčky a anděla, který hlídá můj ateliér…
Tady jsem slíbené video a pozvánka na víkend nejen v mém ateliéru….
Nejmilejší návštěva a první zatěžkávací zkouška 🙂 – moje 14 měsíční vnučka Anička