Už jsem vám na stránkách prozradila, že jsem se knihvazačství učila od svého přítele. Pro výuku jsme našli skvělou příležitost. Náš kamarád, který píše básně si postěžoval, že mu je nikdy nikdo nevydá a tak jsme se rozhodli udělat mu radost.  

Navíc jsme si řekla, že básně si zaslouží ilustrace a začala si tak trošku „čmárat“. Nevybočila jsem ze svého infantilního stylu, protože jinak kreslit neumím.

Do obrázků jsem občas zakomponovala kolážové prvky – vystřižené z krumlovského věstníku KUK. Záměrně jsem vybrala toto médium, protože Jindra bydlí v Českém Krumlově.

Některé obrázky se vztahují k některým básním, jiné jsou čistě mou fantazií. Protože básně jsou vesměs ponuré, použila jsem u některých kreseb překlopení do negativu.

Název knihy zvolil autor sám, aniž by tušil, že mu kniha někdy vyjde, napsal na FB, že kdyby vyšla bude se jmenovat  Poezie hřbitova – Kdo chce se tam schová. Musela jsem se jít podívat na hřbitov v Krumlově a inspirovat se ke kresbě – nakonec na mne nevykoukl žádný kostlivec, ale špička kostelíku na hřbitově…

Ilustrace jsem kreslila klasicky na papír domentními fixy s různými síly hrotů.

Největší práce ale pak byla na Martinovi, který mnou vybrané básně a mé kresby srovnal do lajny, upravil v PC a připravil na vytištění. To jsme provedli v Reproco v Českých Budějovich.  A poté začala ta pravá knihařina.

Ořezat listy do námi zvoleného formátu. Složit jednotlivé složky a začít je prošívat.

Ani nevíte, jak jsem byla nešťastná, když se mi třikrát přetrhla nit.

Na předsádky jsme použili ručně mramorovaný papír. Do každé knížky (vázali jsme celkem dva kusy – jeden pro autora, jeden pro nás) jiný.

Desky knížky jsme potáhli látkou, kterou jsem předem nastříkala a pomalovala pomocí šablon a textilních barev.

Dozdobila jsem vše konturami.

Pokud je vám látka povědomá, tak vězte, že ze zbytku jsem si šila klopu k mé kabelce.

Kniha vypadala jako kniha – uvnitř i zvenčí…

Byly si podobné, ale nebyly stejné…

Ani na záložku jsme nezapomněli 🙂

I na tiráž došlo 🙂

A na konci příběh knihy a slovo o autorovi. Pokud si chcete knihou virtuálně zalistovat, můžete tak učinit ZDE.

Důkazem toho, že se asi povedla byla slova Jindry, když jsme mu jeho knihu předávali… byl užaslý a ptal se, kde jsme to nechali vytisknout, že si nechá přidělat další pro kamarády a vůbec nechápal, že jsme knížku sešili pěkně téměř list po listu….

A pokud by jedna záložka nestačila, vyrobila jsem ještě jednu…..  návod na domácí samotvrdnoucí modelovací hmotu, ze které jsou nožky vyrobené najdete v mé nové knížce To nejlepší z Loskutáka, kterou si můžete do konce března předobjednat za výhodnou cenu.

Od té doby (leden 2018) jsem sešila již několik knih, ale tahle bude navždy první.

A pokud i vy máte chuť se naučit šít knihy, srdečně vás zvu na kurz knihvazby do Prahy.