K napsání tohoto článku mne vyprovokoval nedávno odposlechnutý rozhovor v Makru, kde paní s pánem nakupovali a on chtěl koupit kaki a ona mu říká – prosím tě, vždyť jsou skoro shnilé, to neber…. Na jednu stranu jsem měla radost – zbyly na mne a byly za sedm korun kus (bez dph tuším), ale pak jsem si řekla, že je škoda, že občas někdo netuší, jak se které ovoce konzumuje a tak bych ráda přispěla svou malou špetkou do mlýna….
Seznamte se, toto je Kaki – někdy také uváděný jako Tomel japonský, ale tak se jmenuje strom, na kterém roste.
Zralý plod by měl vypadat nějak takto – téměř průsvitně, na omak velice měkký.
Po rozkrojení takový skoro gelovitý. Velice sladký a lahodný plod. Bohužel takový u nás v obchodech seženete málokdy.
Většinou koupíte plody, které vidíte na obrázku dole nebo jen o trošku tmavší. Nezralé plody nejsou ani dobré, ale hlavně by vám mohly způsobit i problémy v žaludku, protože se špatně tráví – více o tom se dozvíte na wikipedii.
Pomoc je snadná – stačí nezralé kaki vložit do igelitového sáčku – nejlépe s banánem, který urychlí dozrání.
Nechat někde v pokojové teplotě a za dostatku světla a za pár dní vám prostě „dojdou“.
V řezu by měly vypadat asi takto…
Toto je skoro zralá verze – alespoň ty čárky kolem středu musí být takto průhledné….
Může se i stát, že po rozkrojení zjistíte, že část je úplně zralá a konec jen trošku, ale to je v pohodě….
Jediné dilema mám s loupáním – ze začátku, když jsem je před pár lety na našem trhu objevila, tak jsem je loupala – šlo to dost blbě…..
Ale pak mi někdo poradil, že se kaki neloupe… a tak jsem přestala, pouze ho dobře umyji … a je to v pohodě.
Byť se občas někde dočtu, že by se loupat mělo.
Když ho koupím hodně zralé nebo mi dozraje do úplně gelovita, tak ho někdy jen rozkrojím na půl a vydlabu sladkou dužinu lžičkou.
Ale úplně nejčastěji ho dávám do mých snídaňových směsí.
PS. na obrázcích prvních třech misek vidíte, že občas také nejsem dostatečně trpělivá a sním kaki ne úplně dozrálé…..
A jak to máte vy? Jíte kaki? Loupete či neloupete? 🙂