V pátek, 3. 2. 2018, jsem navštívila dvě z akcí v rámci Japonských dnů v Českých Budějovicích, které pořádala jazyková škola AKAI KIKU, která se snaží, kromě výuky netradičních jazyků, také přibližovat široké veřejnosti tradice a zvyky asijských zemí…. a myslím, že se jí to daří moc hezky.

První z kurzů byla tradiční příprava čaje. Učili jsme se matcha čaj nejen připravovat, ale dozvěděli jsme se i mnohé o tradicích a také i to, jak čaj podávat, předávat si, pít… lektorkou byla sama majitelka jazykové školy – paní Kateřina Dědková.

Upřímně se přiznám, že mým hlavním motivem návštěvy Japonských dnů bylo setkání s lektorkou dalšího kurzu – Ivou Czyžovou, kterou znám už od dob, kdy jsem se angažovala v Mateřském centru Máj, pokud dobře počítám, tak nějakých patnáct let 🙂

Iva vedla kurz Temari koma, což byly malé papírové objekty trojúhelníkového tvaru omotané barevnou bavlnkou. Povyprávěla nám o tom, jak vzniklo a vypadá originální Temari, které bychom ale na hodinovém kurzu nestihli vyrobit a ukázala jak postupovat při výrobě Temari koma.

A jejím laskavým svolením si vám dovolím lehce výrobu nastínit. Úžasné na tom je, že potřebujete jen čtvrtku, nůžky, bavlnku a velkou jehlu. Žádné lepidlo.

Vyráběli jsme tento malý tvar. Lze z něj udělat například závěsy k lampičkám nebo kamkoli do prostoru.

Lze vyrobit i větší a omotávat silnější přízí – efektně vypadá melírovaná příze.

Bavlnek bylo k dispozici mnoho barev.

Moje volba padla na melírovanou tmavě růžovou. Z proužku papíru jsme složili tento tvar. Šlo to celkem snadno.

Kromě zpracovaného návodu na papíře (který opět se svolením Ivy přikládám na závěr článku), nejdůležitější byla ukázka přímo od lektorky. Nejdříve prostrčit skrz složený tvar bavlnku a začít omotávat.

Stále dokola, přes rohy. Chce to dostat do ruky cvik a pak už to jde samo.

Musím se pochlubit, šlo mi to celkem dobře. Ale nejen mně, všichni na kurzu byli moc šikovní.

Za chvíli se to začalo pěkně rýsovat. A ukončení bylo stejně prosté jako začátek – skončilo se ve chvíli, kdy už nebyl prostor na omotávání a dojelo se k růžku, kde se začínalo – odkud trčela nit – tam se konec navlékl do velké jehly a propíchlo se na druhou stranu a protáhlo – opět žádné lepení apod. – a vše krásně drželo.

Takhle krásně vypadají. Druhou vyrobil Martin, kterému moc děkuji 🙂

A nebyl jediný na kurzu, bylo nás tam přesně půl na půl – tj. pět holek a pět kluků 🙂

A tady jsou některé z výtvorů ostatních.

Doma jsem z polotovarů vyrobila náušničky. Rohy, které koukaly bílé jsem namalovala růžovou fixou. Iva měla nápad, že by se daly použít na růžky bižuterní komponenty, ale ty jsem doma neměla.

Dále jsem použila malé perličky a náušnicové závěsy. Uzlíky jsem fixovala lepidlem.  Uzlíky, kterými jsem přivázala provázek k afro háčku, jsem překryla korálkem, který jsem zafixovala na místě také lepidlem.

Náušnice jsou lehounké jako pírko, proto nezapomeňte na silikonové zarážky, aby jste je neztratili.

Pokud to chcete zkusit, zde je návod, který vypracovala Iva Czyžová.

Ještě jednou velký díky jazykové škole Akai Kiku, díky které jsem zase o trošku více pronikla do kouzla Japonska. Je moc fajn, že tuto akci pravidelně každý rok pořádají a nejen svým studentům zpestřují výuku a rozšiřují povědomost o vzdálené zemi vycházejícího slunce.