Zdravím vás v novém roce. Doufám, že jste svátky prožili v poklidu a do nového roku vstoupili plní odhodlání. Já jsem tradičně od Ježíška dostala knihu. Protože kdyby to bylo jinak, tak bych na něj přestala věřit 🙂 Tentokrát pro mne autora docela neznámého (až v diskusích s několika přáteli jsme zjistila, že jsem asi byla poslední, kdo ho neznal….), stejně tak, jako když jsem vloni objevila Jiřího Hájíčka 🙂

Pod stromečkem jsem našla knihu Dvě slova jako klíč. 

Hned od prvních stránek jsem se do ní ponořila a byla jsem ráda, že jsem mezi svátky našla chvíle, kdy jsem ji mohla číst. Také jsem si na DVTV poslechla rozhovor s tímto spisovatelem a jeho upřímnost, s jakou mluvil o své léčbě ze závislostí, mne dostala.

Už od dětství, které jsem taky tak nějak pročetla, mám vždy potřebu, pokud si přečtu nějakou zajímavou knihu přečíst poté od stejného autora vše dostupné.  A protože nemám doma moc místa na knížky, vydala jsem se do knihovny….

Tak se moc těším na další čtení a pokud neznáte, doporučuji, čte se to „samo“.

Román Prsatý muž a zloděj příběhů nominovali čeští čtenáři mezi svých 100 nejoblíbenějších knih světa v anketě BBC a České televize KNIHA MÉHO SRDCE.  S tou asi budu pokračovat.

A bez mučení se přiznávám, že když začnu číst, tak čtu všude – a pokud jím sama, tak dokonce i při jídle 🙂

A jak to máte se čtením vy? Taky čtete od jednoho autora vše co napsal???

Krásný nový rok 2018, ať je plný dobrého čtení.