Víte co mi v indické restauraci chutná nejvíc? Ty jejich placky…. a tak jsem se rozhodla, že zkusím dvě varianty placek, které se hodí k jídlu – konkrétně k nějaké té omáčce na indický způsob….

První, které jsem zkusila, byla varianta na klasické chapatí – indické placky.

Použila jsem 100g hladké mouky a 100g celozrnné špaldové mouky, trošku soli, lžíci oleje a 100ml vody.

Těsto jsem nechala vypracovat pekárnu, pokud nemáte, tak pěkně ručně zpracujte hladké, pružné těsto. Těsto nekyne, ale je dobré jej nechat po vypracování tak 15 minut odpočinout.

 Poté rozdělte těsto na cca osm až deset částí a vyvalujte opravdu tenké placky. Tvar jsem nijak neřešila, stejně mi mizeli pod rukama a nikdo si neprohlížel jejich estetickou stránku 🙂

Suchou teflonovou pánev rozehřejte na co nejvyšší teplotu. Originál placky se dělají v peci Tandoor a tam je prý cca 500°C. To my na pánvi nedosáhneme….

Placky se nafukují a zase splaskávají a udělají se na nich takové puchýřky, ty necháme upéct dost do tmava.

Indové placky ještě po upečení potírají přepuštěným máslem ghí, já jsem tento krok vynechala, chutnaly nám i tak jak jsou….  Nedělejte je do zásoby, nejlepší jsou hned…. po vychladnutí a delším čekání dost tvrdnou.

 

Další, mnohem zdravější variantou, jsou placky z mleté naklíčené pšenice. Já jsem použila bio červenou pšenici.

Nepřehlédnutelné purpurové zbarvení této pšenice je způsobeno vysokým obsahem antokyanových barviv. Jedná se tzv. přírodní barviva, která se nacházejí především ve svrchní části zrna. Obsah antokyanů v červené pšenici je dle odborníků srovnatelný s obsahem v červeném víně. Antokyany jsou obecně známy coby významný antioxidant s pozitivním vlivem na lidský organismus. Antioxidační účinek anthokyanů spočívá v pohlcování volných radikálů a odstraňování škodlivých látek z těla, tvrdí se o nich, že chrání naše buňky před předčasným stárnutím.

  Pšenici jsem na 24h namočila do vody, poté jsem ji propláchla pod tekoucí vodou. Už bylo vidět, že se „probudila“ a vystrkuje klíčky. 

Poté zalijte opět čistou vodou, tak aby pšenice byla ponořená.

Přidejte lžičku soli – já používám růžovou himalájsou.

Na mixování používám NutriBullet.

  Rozmixujte. Měla by vzniknout směs, měla jsem ji o trošku řidší než je lívancové těsto. Trošku jsem nevěřila, že z toho může vzniknout placka… nicméně jsem to zkusila. Do teflonové pánve dejte trošičku olivového oleje a nalijte těsto a pracujte, jako když děláte palačinky.  Nemohla jsem odolat a hend jsem ochutnala a byla jsem překvapená. Placka je opravdu velice chutná. Chuťově určitě zajímavější, než placky z klasické mouky.  Nestačila jsem vyfotit hromadu placek, protože mi mizely pod rukama. Placky určitě nedělejte do zásoby, jsou určené pro přímou spotřebu, rychle totiž vysychají a druhý den by byly opravdu tvrdé.

Já jsem placky podávala jako přílohu k omáčce. Ale už mám další nápady jak je využít. Také chci zkusit původní, nevyšlechtěnou pšenici – jednozrnku nebo kamut. A udělat z ní třeba esejský chléb.

Rostlinná strava prostě má spoustu kouzel a nečekaných možností….