Po návštěvě Královského paláce jsme se museli vrátit do penzionu sbalit, pokoje se v Thajsku většinou opouští do 12h. Protože letadlo nám letělo až večer (letenky jsme měli koupené přes internet už z Česka) a taxi jsme si domluvili na 18h, měli jsme ještě čas někam zajet. Zvolili jsme Golden Mount, protože to nebylo daleko, tak jsme cestu tam ušli pěšky. |
Golden Mount neboli Wat Saket je chrám postavený na uměle vytvořeném kopci. Pokud si chcete prohlédnout Bangkok z ptačí perspektivy, určitě se vyplatí se na něj vypravit. Vstupné zaplatíte v pokladně, kde pracují mniši. Tuším, že to bylo nějakých 20Bth. Poté musíte zdolat cca 300 schodů, které jsou pohodlně široké. |
||
Spodní část vede zelenou zahradou, ve které jsou umístěné sošky a v intervalech se spouští jemná vodní mlha, která rosí květiny a osvěžuje vzduch. Na další části cesty si můžete zazvonit na několik různých zvonů a zvonků a udeřit na gong. |
||
Poslední část schodů již nabízí krásný rozhled do okolí, ale ten nejhezčí čeká až úplně nahoře. |
||
Můžete pozorovat směsici moderního a starého Bangkoku, kochat se kontrastem mrakodrapů a malých chrámů. Vyhlídka je opravdu úžasná a stojí za ty schody nahoru. |
||
Uvnitř si ještě můžete prohlédnout osm podob budhy – každá z nich má svůj význam – více informací se můžete dozvědět třeba tady. | ||
Protože nám ještě zbýval čas, nechali jsme se tuk-tukem dovézt ještě k velkému stojícímu budhovi. Byl opravdu velký a ani pořádně nešel vyfotit. Pokochali jsme se stavbami v okolí a rozhodli se zbytek cesty k hotelu dojít pěšky. Baví mne chodit pěšky a pozorovat, jak žijí místní. Cestou jsme si prohlédli krásnou školu, několik chrámů, opět nás šokovaly kontrasty, kdy vedle moderního hotelu se krčí domečky, které vypadají jako postavené z kartonu. |
||
Nakoupili jsme si posledních pár dobrot a zjistili jsme, že jeden dům, v blízkosti našeho penzionu, uvnitř skrývá pětipatrový obchodní dům s jezdícími schody a téměř evropským sortimentem. Z venku byste to ale vůbec nehádali J |
||
Domluvené taxi přijelo včas, tak jako ostatně všechny další domluvené dopravní prostředky. Dochvilnost a spolehlivost se musí thajským taxikářům nechat… Dokonce, když taxikář viděl, že díky zácpě na silnici, je náš odlet trošku ohrožen (ale opravdu jen trošku, měli jsme dostatečnou časovou rezervu), vzal to jinudy a zaplatil 60Bth navíc za nějakou zpoplatněnou silnici, kterou původně asi nechtěl jet. |
||
Přesto, když nás vykládal na letišti, šťastný s námi, že jsme to stihli, tak si řekl jen o původní domluvenou sumu – tj. 350Bth. No tak jsme mu ty čtyři stovky prostě vnutili J Jel s námi víc jak hodinu zacpaným Bangkokem, stále s úsměvem na rtech a prosil nás, abychom mu zazpívali českou koledu… no moc nám to nešlo, musíme do příště natrénovat J |
||
Letadlo společnosti Air Aisa mělo nakonec lehké zpoždění, takže jsme na Phuketu přistáli až kolem půlnoci. Před vchodem letiště můžete koupit jízdenku na sdílené taxi za 180Bth za osobu a odveze vás kamkoli na Phuketu. Protože jsme už neměli sílu jít hledat jiný způsob přepravy a byla hluboká noc, zvolili jsme tuto přepravu. |
||
S malou zastávkou v nějaké cestovce, kde nás ihned chtěli nalákat na nějaký výlet či nám najít ubytování, trvala cesta na Patong asi půl hodiny. Trošku jsem se v autě modlila, aby v našem Bamboo Bungalow Boutiqe byl někdo na recepci. Sice jsem při rezervaci ubytování zatrhla pozdní příjezd, ale netušila jsem, zda jedna hodina ráno se ještě počítá jako pozdní příjezd J |
||
Recepční tam naštěstí byl, nabídl nám welkome drink a šel nám ukázat náš pokoj. Veselou historku s trezorem a další postřehy z Patongu si nechám na příště.
|
||
Další díly: 3. díl – Bangkok – Khao san road 5. díl – Bangkok – plavba po řece a Ležící Budha 6. díl – Bangkok – královské město
|
||
|
||
16. díl – Maya beach a šnorchlování
|