Vánoční FIMO zvonečky

Zvonečky jsou tradiční ozdobou vánoc – a proč by mělo fimo zůstávat stranou? Napadlo mě, jak by mohly být udělané, zkusila jsem to a úplně si je zamilovala.

Návod pro vás připravila Marcela Havelková.  

Na výrobu tří až čtyř menších (cca 3 cm výška, necelé 4 cm průměr) nebo jednoho většího (cca 5,5 cm výška, 6,5 cm průměr) potřebujeme:
– po jednom dílku od tří různých barev hmoty – vzájemně ladící, ale zároveň kontrastní (v tomto případě tři rozdílné odstíny modrého fima)
– třpytky
– extrudér s 12dírkovým profilem
– běžné fimovací nástroje (podložku, váleček, řezák, nůž …)
– matný lak
– tekutý polymer
– materiál na ozdobení (viz dále)

– zvoneček jako „kopyto“ (jako malý používám kovový zvoneček od „kutila“, popř. na velký je vhodný polystyrenový z výtvarných potřeb) – je důležité, aby byl bez výstupků – pak by nešel vyjmout

– kousek alobalu

Nejprve si připravíme „kopyto“.
Podkladový zvonek pokryjeme přiměřeným kouskem alobalu tak, aby o trochu přesahoval dovnitř, ne moc, aby nám pak při vyndávání zvoneček příliš nedeformoval.

Ten dobře zpracujeme – vyválíme, smáčkneme, vyválíme … několikrát dokola, aby se dílky hezky spojily a nebyl uvnitř vzduch.

Poté vložíme do extrudéru s 12dírkovým nástavcem a vytlačíme tenké „žížaly“. Vidíme, jak se na jejich povrchu pěkně plynule proměňují použité barvy.

pozn. Udělala jsem zkušenost, že jednotlivé placičky by neměly být příliš tenké (proto je zbytečné válet pláty a vykrajovat kolečka vykrajovátkem), protože pak se barvy na povrchu „žížal“ dost slijí. Stejně tak se zachovají při použití 4dírkového profilu – „žížaly“ jsou sice dlouhé a není je pak třeba tolik nastavovat – ale barvy jsou opět slité.

Uděláme cca čtyři otočky jako základ, opatrně podebereme např. řezákem a přeneseme na vrcholek zvonečku. Snažíme se trefit prostředek, aby nám to pak vyšlo na druhém konci a nemotali jsme z kopce.
Pak už jen pokračujeme v načaté spirálce – opatrně omotáváme, přitom lehce přitiskáváme k předchozí řadě i k podkladu.

V této chvíli je dobré si na vrcholu jehlou předpíchnout dírku na zavěšení srdíčka, stačí lehce, abychom si hmotu nezdeformovali, dovrtáme po upečení, ale lépe se pak trefíme.

Nyní opatrně uvolníme cípy alobalu z vnitřku zvonku a vychlípneme je ven. Zde je krizový okamžik, protože hrozí deformace dolního okraje zvonku. Proto alobal vždy vyklápíme proti prstům z vnější strany, tím deformaci snížíme na minimum – chce to trochu cviku 🙂 

Poté podkladový zvoneček vyndáme ven.

(Máme-li podkladový zvoneček z materiálu vhodného do trouby, můžeme dát péct rovnou, ale pokud chceme vyrábět zvonků více, trvalo by to takto po jednom velmi dlouho).

Zvonečky na alobalu upečeme podle použité hmoty (fimo na 110 °C půl hodinky).
(Alobal se nesnažíme před pečením vyndávat – fimo je k němu přichycené, zvoneček by se zdeformoval a bez něj ani nedržel tvar).

Na dotvoření zvonku potřebujeme:
– ozdobný provázek na ozdoby (prodává se jako „brilantový motouz“ – lze ale použít třeba i režnou nit), popř. jehlu
– materiál na „srdíčko“ zvonku (ketlovací nýt a korálek nebo malou rolničku)
– ozdobnou stužku
– vrtáček, nůžky, vteřinové lepidlo

Na vrcholu zvonečku vyvrtáme dírku, seshora provlečeme ozdobný provázek, provlékneme očkem srdíčka a dírkou na vrchu zvonečku provlečeme zpět.
Na části uvnitř zvonku uděláme uzlík, tím si nastavíme délku srdíčka, kterému zároveň zůstává volný pohyb.

Na horní straně provázek zajistíme uzlíkem a konce zastřihneme na cca 8-10 cm. Na uzlík položíme ozdobnou stužku přiměřené délky a zajistíme ji dvěma uzlíky na provázku.

Ozdobný provázek na konci zavážeme, aby mohl být zvoneček zavěšen – můžeme ho samozřejmě nad uzlíky i zastřihnout, pokud ho nechceme.

A je hotovo 🙂

Varianta vhodná pro velký zvonek – po ukončení omotávání zvonek sejmeme a upečeme bez použití třpytek.

Přeji, ať se daří a zvonečky ozdobí třeba i váš domov.

Marcela Havelková