Vlog
 |
Nedávno jsem se navštívila zajímavou asijskou restauraci v Bratislavě…. na tom asi není nic zajímavého…. ale musím se pochlubit, že jsem překonala jeden ze svých „bloků“…. |
 |
Původně jsme měli na oběd zamířeno jinam, ale když jsme míjeli tuto restauraci, pronesla jsem, že sushi prostě nejím, protože prostě nedokáži sníst syrové maso…. a jedinou vzpomínku na pojídání sushi mám z doby dávné, kdy jsem se snažila neudělat ostudu a ve společnosti lidí, na kterých mi záleželo, nedělat „zagorku“… zkrátím to – myslela jsem si, že když sushi namočím řádně do sojovky, tak to „dám“… jenže mi nikdo neprozradil, že sojovka je řádně okořeněná wasabi… bylo to poprvé a naposledy, kdy mi kvůli jídlu vytryskly z očí slzy…. | |
 |
Monika a Braňo mne uklidnili, že tady si budu moci ochutnat co budu chtít a když prostě sushi nesním, tak pohoda… že si lze dát cokoli jiného…. Tak jsem do toho šla…. Kromě toho jsem dostala malou školu používání jídelních hůlek…. poněkolikáté a stejně mám pocit, že příště to zase nebudu umět 🙂
Nebudu napínat….. ano, snědla jsem nejdříve několik zámotků s okurkou, avokádem nebo nějakou podobnou zeleninou…. a pak jsem se překonala a dala si sushi s lososem…. a světe div se…. snědla jsem to…. nemohu říct, že bych se po tom teď mohla utlouci, ale mám radost, že jsem ochutnala opět něco nového…. |
|
 |
Mnohem více mi chutnala miso polévka….. 🙂 | |
 |
Měli tu i bohatou nabídku různých smažených asijských pochoutek…. | |
 |
Vše tu funguje formou samoobsluhy, můžete jíst tak dlouho, jak zvládnete…. Za pozornost stojí i podlaha restaurace, která je částečně skleněná a pod ní jsou cca 20cm pod úrovní skla bílé kameny… několikrát jsme měla pocit, že spadnu do „propasti“ :-)) |
|
 |
V nabídce byla i zelenina…. | |
 |
Náplň svého talíře si opravdu každý určuje sám…. | |
 |
A sladkou tečku nakonec kromě sušenek a dortíků v asijském stylu tvořilo i ovoce…. přiznám se, že toto jsem vůbec nezanala…. a díky poradě s fanoušky na FB jsem zjistila, že jsem jedla YUMBERRY – latinsky Myrica rubra…
|
|
 |
Moc děkuji Braňovi a Monice za pozvání…..
|
|
 |
PS. A ještě jedna historka z této restaurace na závěr… poprvé se mi tu stalo, že mi někdo na Slovensku nerozuměl, když jsem mluvila česky…. nakonec se ukázalo, že pán není Slovák, ale Ukrajinec, který prostě česky neumí a neslyší ty shody:-) Jsem moc ráda, že ostatní Slováci a Slovenky mi rozumí 🙂 A lituji, že české děti jsou často ve stejné situaci jako onen číšník….. a pokud se mohu přimluvit – pusťte si občas s dětmi nějaký film ve slovenštině…. je to škoda, když nebudou rozumět… moje děti, i díky našim kamarádům z Bratislavy, rozumí… a stejně tak jejich syn rozumí nám.
|
|
