Někdy si říkám, že některé recepty už nejde udělat lépe… ale nakonec se přesvědčím o opaku… tak jako letos při pečení lineckého :-)) |
Nejdřív musím předeslat, že linecké není zrovna moje nejoblibenější pečivo, ale zbytek rodiny jej má moc ráda a tak jej každý rok peču s pravidelnou pravidelností… Ale letos jsem zkusila několik novinek a obě mají souvislost s citrónem. 1. Do těsta, které připavuji tradičně z 360g hladké mouky 240g másla (opravdu je důležité použít máslo, nikoli margarín) 120g moučkového cukru 2 žloutků 2 vanilkových cukrů 1/2 kypřícího prášku jsem původně přidávala kůru a šťávu z půlky citrónu. Letos jsem místo toho citrón v biokvalitě (s neošetřenou kůrou) zmrazila v mrazáku a do těsta nastrouhala půlku kompletně… už při pečení se bytem rozhléhala skvělá vůně…. |
||
Ještě jedna malá vychytávka při vyvalování těsta. Těsto musí být odležené (nejlépe přes noc v lednici) a při válení použijte potravinářskou fólii pod i na těsto. Nemusíte tak podsypávat a zbytečně doplňovat do lineckého další mouku, která pak způsobuje lámání těsta. |
||
A dokonalou tečku udělalo promazání lineckého lemon curdem místo marmelády. Lemon curd jsem koupila v Marks and Spancer, ale lze si jej vyrobit i doma (ale má menší trvanlivost). Stejně jako při „mazání“ marmeládou používám místo nože sáček do kterého naplním lemon curd a ustřihnu růžek.
|
||
Na spodní části stříkám kolečka krému a slepuji. | ||
Poté lehce pocukruji moučkovým cukrem. | ||
Skládám do plechové krabice vystlané pečicím papírem. Jednotlivá patra také prokládám pečicím papírem. | ||
A teď jen vydržet a nesníst do vánoc… Zkuste – spojení skvěle nakyslého krému a sladkého lineckého je totiž neodolatelné :-)) A to říkám já, která jsem linecké nikdy extra nevyhledávala. |
||