Panenky
 |
Proč chodit do hájíčka, když můžete jít rovnou do háje?? Proč začínat pokusy se suchým plstěním kuličkou, jak radí většina odborných článků, když nutně potřebujete kocoura?? :-)) |
 |
Materiál na plstění máme v e-shopu a tak od nápadu k realizace bylo jen pár schodů :-)) Přiznávám, že jsem opravdu nikdy na sucho neplstila, jediná moje zkušenost s plstěním jehlou bylo shlédnutí videa z Loskutáka, ve kterém plstila Jana Škračková pavouka. Toto video máte na konci článku k prohlédnutí…. | |
 |
Kostru kocoura jsem umotala z chlupatého drátku. | |
 |
Obalila jsem ji proužky bíléhou rouna a pomocí jehly jsem začala plstit. Pracovala jsem na molitanové podložce, abych jehlu, pokud píchnu vedle nezlomila. Jedná se o speciální plstící jehlu, která má takové miniaturní zpětné háčky, díky kterým se vlna zaplsťuje, zamotává do sebe a stává se tuhou a na kostře pěkně držící… Tam kde prolézal drátek jsem postupně přidávala další kousky rouna a stále jsem píchala a píchala… nezdá se to, ale chce to opravdu vytrvat a pracovat trpělivě, zápichů je třeba opravdu mnoho… Taky pozor na prsty, jehlička je hodně ostrá a dokáže pěkně bodnout :-)) |
|
 |
Když jsem měla hotový bílý základ, chtěla jsem připlstit (tj. pícháním přidat) další barevné rouno… ale jak jsem hledala, tak všechny další barvy rouna, které mám, se mi zdály moc křiklavé…. a pak mne to napadlo (nicméně druhý den jsem na internetu zjistila, že jsem v podstatě objevila objevené, protože zvířecí srst se na plstění používá celkem běžně)… vzala jsem vyčesávací kartáč a projela několikrát našeho kocoura. | |
 |
Po chvíli jsem měla v kartáči trošku jemných chloupků… | |
 |
Stáhla jsem je a bez jakékoli další úpravy použila. | |
 |
Stejně jako rouno jsem chomáčky chlupů přikládala na bílý základ z ovčího rouna a plstila a plstila… | |
 |
Postupně jsem z našeho kočičáka vyčesala dost na to, abych dodělala jeho malou kopii (v poměru cca 1:4), trošku růžového rouna jsem zaplstila na čumáček a do uší… Když jsem chtěla udělat tvářičku, tak jsem v ruce ušmoulala malou kuličku rouna a připíchala jsem ji na dané místo…. |
|
 |
Za několik hodin poctivého píchání byl malý spící kocourek na světě… Náš velký nemohl věřit svým očím…. | |
 |
A protože i malý kocourek se chtěl podívat na svět, tak jsem vyrobila nandavací očka (tj. lze je kdykoli vyndat a zase udělat spícího kocourka). Stačili k tomu dva špendlíky s hlavičkou. Tu jsem namočila do hnědé akrylové barvy, nechala zaschout a poté jsem lakovým fixy domalovala střed oka… |
|
 |
Konce špendlíků jsem ustřihla kleštičkami, nechala jsem tam cca 6mm drátku, díky kterému pěkně drží zabodnuté na místě…. | |
 |
A tady je nová majitelka se svým mazlíčkem… Prostě Johanka nutně potřebovala kocourka :-)) | |
