Dekorace
 |
Nedávno jsem nechtěně zaslechla zajímavý rozhovor dvou mladých žen, z nichž jedna si stěžovala druhé, že by moc ráda měla pěkný byt, ale protože nemá peníze, tak prostě musí žít hrozně, že se stydí kohokoli domů pozvat. Její slova se mi vybavila pár dní na to, kdy jsem navštívila svojí kamarádku, která stoprocentně názor oné mladé ženy vyvrátila. A protože jsem jako vždycky měla v kabele foťák, neodolala jsem a s jejím dovolením jsem vám její byt nafotila. |
 |
Myslím, že samy fotky hovoří za vše, ale určitě z nich nepoznáte, že na zařízení dvoupokojového bytu měla necelých padesát tisíc, za které pořídila podlahové krytiny, některé kousky nábytku a veškerý materiál na „zvelebení“. Byteček upravovala postupně po odpoledních a víkendech a možná to celé tvoření brala i jako porozvodovou terapii 🙂 A možná ještě stojí za to říct, že kromě vrtání do panelů si komplet vše dělala sama, vč. pokládání lina a dlažby. V první řadě se podíváme do kuchyně. Původní kuchyňská linka dostala nový kabátek ze samolepící tapety se vzorem korku – police si nechala nařezat v Baumaxu a na hrany přilepila dřevěné profilované lištičky, které předtím natřela na tmavě zelenou barvu. |
|
 |
Ve stejném marketu jako police si nechala naříznout pracovní desku a vyříznout do ní otvor na dřez. Vlastní výměna prý nebyla složitá a jak Alice říká, léta manželství ji naučila udělat mnohé 🙂 Stejně šikovně si poradila s obložením za kuchyňskou deskou, na které koupila jeden balíček palubek, které si sama ruční pilkou nařezala, přidělala a nalakovala dvěma nátěry laku na dřevo. |
|
 |
Původní sporák byl nutný vyměnit, ale na klasický Alice bohužel neměla a protože žije sama (a ani do budoucna nepředpokládá, že by tomu bylo jinak, děti už má dospělé s vlastními rodinami a od všech chlapů je prý vyléčená natolik, že by si je do svého království prý nepustila :-), volila levnější, ale dostačující řešení – dvouplotýnkový vařič s troubou. Za povšimnutí určitě stojí velké proutěné koše, které krásně doplňují kuchyňskou linku. Digestoř dostala zatím jen barevný nátěr, ale prý do budoucna by ji ráda nahradila výkonějším typem. | |
 |
Jednoduchý „bar pult“, který prý nemá moc do funkčnosti, ale pohledově prý odděluje linku od zbytku pokoje a slouží hlavně jako odkládací plocha, vznikl přiděláním staré nohy od stolu na polici (opět uříznuté lamino v Baumaxu začištěné lištičkami natřenými na zeleno). | |
 |
Zbylé dvě nohy použila majitelka bytu na skutečný jídelní stůl, který vznikl stejným způsobem jako barový pultík. Za zmínku možná stojí i to, že topení jsou natřená barvou Balakryl na topení. |
|
 |
Naproti jídelnímu stolu je lůžko na spaní, které ale díky bočnímu dílu, polštářům a dobře sladěnému přehozu působí spíš jako sedačka. Starý peřiňák dostal opět zelenou barvu a Alice doporučuje všem, kteří si budou chtít přetřít starý nábytek, že se určitě nevyplatí šetřit na barvě – ona pracovala s Balakrylem PROFI a vše natírala válečkem, díky kterému nejsou nikde patrné obvyklé tahy štětcem. |
|
 |
Nad lůžkem si můžete mimo jiné všimnout dvou obrázků, které si udělala u mne na kurzech původně s tím, že budou dárek pro její maminku – nakonec se s nimi prý nedokázala rozloučit Podlaha kuchyně je pokryta dlažbou, kterou Alice sehnala někde ve výprodeji v druhé jakosti, původně zamýšlela vydláždit jen kousek kolem linky, ale když se do toho dala, tak ji to tak chytlo, že jela koupit další dlaždice a nakonec je položila po celé ploše. Stěny byly nejdříve bílé, ale prý po položení dlažby působily hrozně studeně a tak dostaly světle zelený přeliv. |
|
 |
Závěrem bych ráda zdůraznila, že celkový uspořádaný pohled dělají na první pohled zdánlivě nedůležité maličkosti – jako třeba zalištování podlahy lištami, které se prodávají k plovoucím podlahám nebo výměna parapetu – ale právě všechno vcelku to nakonec působí neuvěřitelně harmonicky. Pokud se vám kuchyň mé kamarádky líbila, ráda bych vás pozvala ještě do obýváku, který je také velkou inspirací a ukázkou, že vkus a šikovnost je nad všechny peníze… |
|
