Techniky
 |
Když jsem byla malá, tak jsem se svojí tetičkou chodila do kostela vyměňovat květiny a podobně se starat, aby to tam bylo stále krásné. Líbilo se mi aranžovat květiny do váz, ale byl ještě jeden důvod, proč jsem tam tak ráda chodila. Bylo to velké kruhové okno vedoucí na východ, které bylo sestavené z malých barevných sklíček a když skrz něj pronikaly paprsky slunce, vytvářeli na zemi neuvěřitelně krásnou hru barev. To bylo poprvé, kdy jsem se setkala s vitráží a bylo to setkání osudové. |
 |
Bylo mi tehdy tak pět let a od té doby mne barvy a hra světla přitahovala. Dostat se k výrobě klasické vitráže bylo dost obtížné, tento sen jsem si splnila až před několika lety, kdy mne jeden známý přes několik známých :-)))) po několika dnech bombardování telefony a prošení vzal do své dílny… bylo to tam úžasné, výrobky (hlavně stínidla na lampy) byly neuvěřitelně dokonale zpracované. |
 |
Ale samotná práce mne zaskočila. Jednak mi nedělal dobře zvuk diamantu řezajícím kousky skla a také kouř a zápach z letovací pistole nebylo to pravé ořechové. Po dvou hodinách naučné „exkurze“ jsem se s lítostí rozloučila. Je to krásné, ale není to nic pro mne. |
 |
Ale o rok později jsem v jedné galerii zahlédla skleněné tabulky, které z dálky působili jako vitráž, ale z blízka jsem viděla, že jsou „pouze“ namalované. To bylo něco pro mne… během několika dnů jsem objevila dovozce těchto barev – říká se jim vitrážové, neboli vetro color, a kromě barev potřebujete také kontury, které se nanáší přímo z tuby a po zaschnutí imitují kovové spoje. Barvy jsou na syntetické bázi, tudíž při malování používáte ředidlo, ale díky tomu jsou na rozdíl od podobných vodou ředitelných světlostálé a vysoce odolné. |
 |
Na stejném místě najdete i spoustu tvarů větších i menších sklíček. |
 |
Těmito barvami jsou malované i krásné vitrážky na obrázcích vpravo, které jsou dílem mojí kamarádky Svatky Jirmusové, textilní výtvarnice, ale tyto obrázky jsou důkazem, že je nadaná všestranně – doporučuji se podívat na její stránky. |
Komentáře
